Fotbal v Chuchelné v letech 1945 – 2008.
S fotbalem, po II. světové válce, se v Chuchelné organizovaně začalo až začátkem roku 1948. Důvodů bylo hned několik. Všechny muže čekalo doma hodně práce s odstraňováním válečných škod, všichni měli dostatek svých starostí. Dalším důvodem bylo zahradnictví, které pěstovalo zeleninu, hlavně zelí a reveň, na původním hřišti, a to až do konce roku 1947. Než však došlo k úpravě bývalého hřiště, hned po válce došlo k úpravě louky v místech dnešního náhradního hřiště. Mladých, kteří vraceli postupně z války či zajetí bylo na fotbal zoufale málo. Proto vše záleželo na na starších hráčích, kteří po dohodě o pronájmu hřiště a tím i jeho potřebné úpravě začali hned začátkem roku 1948 hrát přátelská utkání s mužstvy z okolních vesnic. Nebylo výjimkou, že se utkání hrála ve vlastní výstroji a pracovních botách, dopravním prostředkem byly vlastní nohy a žebřiňák. Láska k fotbalu však dokázala překonat i tyto obtíže. Zásluhu na tom měli Meinhard Alois, Obrusník Emil, Janík Leopold, Schramm Josef, Fojtík Josef a jiní.
V květnu 1948, po nuceném odchodu J. Schramma z Chuchelné, který byl odveden příslušníky StB přímo po fotbalovém utkání, došlo k určitému úpadku. I tak jsme byli zařazeni SŽF do mistrovských soutěží na podzim roku 1948. V září tohoto roku se však vrátil z anglického zajetí Leo Lukášek, který fotbal hrál a organizoval na úrovni I. mužstva dalších dvacet dlouhých let. Zákonitě se mužstvo začalo omlazovat. Mužstvo posílili hráči, kteří se do Chuchelné přiženili, Konrád Fuss a Bohumil Štencl , i hráči z Koutů, Günter Duda, Karel Peterek, bratři Solichové i Josef Gilar z Bolatic. Do I. mužstva byli postupně zařazováni i mladí dorostenci, Erich Ricka, Arnošt Depta, následně pak Helmut Postulka. Tito hráči pak tvořili osu mužstva další dlouhá léta. V sezóně 1958/59 bylo do mistrovských soutěží přihlášeno také „B” mužstvo Spartaku, které hrálo v soutěži jen jeden rok a bylo zrušeno pro nedostatek hráčů. Někteří hráči tohoto mužstva se v následujících létech zařadili úspěšně do základu I. mužstva. V padesátých létech se hrálo se střídavými úspěchy a docházelo k mnoha reorganizacím. V roce 1950 a 1952 jsme své soutěžní třídy vyhráli. Vždy se však jednalo o postup do okresního přeboru. To se povedlo také na sklonku padesátých a šedesátých let, v sezóně 1959/60, kdy jsme jako jeden z vítězů okresní soutěže hráli o titul přeborníka okresu s Brumovicemi. Tento úspěch by nebylo možné dosáhnout bez potřebné zálohy mládeže. To si uvědomovalo vedení Spartaku v polovině padesátých let, kdy do sezóny 1954 přihlásilo družstvo dorostenců. I když toto mužstvo hrálo jen okresní soutěž, vždy doplňovalo I.mužstvo nadějnými hráči.
Novým uspořádáním okresů a tím i reorganizace i ve fotbalových soutěžích jsme šedesátá léta začali hrát v okresní soutěži. Začalo několikaleté trápení o postup do OP. To se podařilo až v sezóně 1965/66. Po třech létech v této soutěži jsme se dočkali největšího úspěchu v poválečné historii fotbalu. Zásluhou reorganizace soutěží a čtvrtým místem postupovým v sezóně 1968/69 jsme se probojovali do I.B třídy SFŽ. Koncem šedesátých let vznikla ve vedení TJ myšlenka podchytit také žáky. Tato práce se začala v roce 1969 slibně rozvíjet, avšak zanedlouho pro vnitřní problémy ve Spartaku ochabla. I když se hrála začátkem sedmdesátých let v Chuchelné I. B třída, neznamenalo to, že fotbalový oddíl neměl žádné problémy. Trenéři u I. mužstva se střídali jako na běžícím páse. Musel se řešit generační problém, mužstvo citelně oslabovaly odchody mladých na ZVS. Byl proto nedostatek hráčů, nebyl vyřešen post brankáře. Proto nebylo divu, že I. mužstvo po pětiletém působení v I.B třídě tuto soutěž po sezóně 1973/74 opustilo. Fotbalu v Chuchelné nepomohlo ani založení „B” mužstva mužů v sezóně 1971/72, které se více proslavilo, než svými výsledky, svým neoficiálním názvem MONA – „Místní organizace notorických alkoholiků”. Po dvouročním účinkování v mistrovských soutěžích bylo toto mužstvo, pro nedostatek hráčů, opět zrušeno. Situace v chuchelnickém fotbale se nezměnila ani sestupem z I.B třídy. Po silném omlazení mužstva ve druhé polovině sedmdesátých let se situace v I. mužstvu stabilizovala, hrálo se však se střídavými úspěchy. Kladem bylo, že I. mužstvo již bylo sestaveno z mladých hráčů s příslibem pro budoucnost.
Konečně se v tomto desetiletí začalo myslet na mládežnická družstva. Důkazem toho bylo založení družstva žáků s jejich přihlášením do soutěží v sezóně 1973/74. Po třech letech, v sezóně 1976/77, již družstvo žáků slavilo postup do okresního přeboru. Nelze opomenout trenéry a vedoucí, kteří se o mládež v tomto období starali. Mezi nejobětavější patřili Jaroslav Czernek, Josef Neuwald, Norbert Zajíček, Jaromír Merička, Erhard Fojtík.
Stagnace fotbalu v Chuchelné pokračovala i začátkem osmdesátých let. Ve vedení fotbalu se vystřídalo mnoho lidí. Zlom nastal v roce 1982, kdy funkci předsedu FO převzal Petr Fichna. Již do sezóny 1980/81 bylo opět přihlášeno „B” mužstvo. Jeho cíl doplňovat I. mužstvo hráči splnilo „B” mužstvo během svého pětiletého působení jen minimálně. Zásluhu však mělo na tom, že do fotbalu přitáhlo více ochotných lidí pro fotbal něco udělat. I. mužstvo, během první poloviny osmdesátých let, nevystoupilo ze stínu nevýrazných výsledků a reorganizací soutěží v roce 1985 se propadlo až do III. třídy OS. Hlavní trenérskou zodpovědnost za I. mužstvo vzal v roce 1986 Adolf Kolarčík z Bělé. Ten dal mužstvu určitý řád, jehož výsledkem byl v sezóně 1989/90 opětovný postup do OP.
Dorost v tomto desetiletí opět hrál v OS. Jeho síla závisela na ročnících a silných jedincích, kteří touto věkovou kategorií procházeli. Hlavním důvodem výsledků dorostu bylo, že i v tomto období nemělo své pevné vedení. To nechybělo nově vznikajícímu družstvu mladších žáků v osobách Josefa Neuwalda a Aloise Janíka v roce 1987, kteří o rok později začali hrát svá mistrovská utkání. Nelze opomenout záslužnou práci u mládežnických družstvech i dalších trenérů a vedoucích, hlavně Norberta Zajíčka a Josefa Zahradníka.
Začátek devadesátých let byl poznamenán nejen již zmíněným postupem do OP, ale také změnami ve vedení FO. Petr Fichna se vzdal řízení fotbalu v Chuchelné a stal se členem obecní rady v prvních komunálních volbách. Fotbal nepracoval v té době tak, jak by bylo potřeba. Zákonitě došlo k bezvládí, které se jako předsedové FO na čas ujímali Valtr Neubert, Josef Rozkošný, Zdeněk Galčan, Alois Janík, Richard Herudek, Mitrenga Josef, Lubomír Rybenský, nyní Valter Neubert. V roce 1990 se stal organizačním pracovníkem FO ing. Rudolf Sněhota, který tuto funkci vykonává dodnes. Po odchodu trenéra I. mužstva Adolfa Kolarčíka na podzim 1991 se na tomto postu vystřídalo několik trenérů. Před sezónou 1993/94 převzal tuto funkci bývalý dlouholetý hráč Valtr Neubert ml.. Mužstvo, které hrálo v té době bez výrazných změn již skoro deset let bylo na vrcholu své výkonnosti. Postupně se do mužstva zapracovávali mladí hráči z dorostu. Vhodným složením mužstva se podařilo trenéru Neubertovi dostat po dlouhých 20. letech I. mužstvo opět do I.B třídy. Během letní přípravy na novou sezónu mužstvo oslabili svým odchodem P.Depta a D.Štefek, kteří obdrželi souhlas na přestup do Kravař. Svůj odchod ohlásil také hlavní trenér. V I. mužstvu nastával generační problém a bylo jasné, že se mužstvo musí zákonitě posílit. Tři posily z Kravař nedokázali zacelit díru po dvou odcházejících oporách. Proto nebylo divu, že první sezóna v nové soutěži byla výsledkově žalostná, nikoliv však sestupující. S přibývajícími zkušenostmi a částečnou obměnou kádru jsme se vyšší třídě zabydleli. I když se během devíti let v I.B třídě vystřídalo několik trenérů a kádrem prošlo mnoho hráčů, byla a je vždy snaha všech fotbalově zainteresovaných lidí zlepšovat podmínky pro fotbal v Chuchelné s výhledem hrát důstojnější roli v krajských mistrovských soutěžích v porovnání se současným stavem a do dvou let postoupit do I.A třídy .
V mládežnickém fotbale lze toto desetiletí označit za velmi úspěšné. Po vítězství ve své soutěži v sezóně 1991/92 postoupili starší žáci do OP. Mladší žáci svou soutěž v téže sezóně také vyhráli. Na základě těchto výsledků a dobrou prací s mládeží se v následujících letech dostalo několik našich hráčů, žáků a dorostenců, do mužstev vyšších soutěží. Dá se říci, že v Baníku Ostrava, Kaučuku Opava, Dolním Benešově i Kravařích patřili vždy naši hostující hráči k nejlepším. Úspěchu se konečně dočkalo i družstvo dorostenců, které se po druhém místě v sezóně 1996/97 probojovalo poprvé ve své historii do okresního přeboru. Protože je dobré podchytit u fotbalu i ty nejmenší, rozhodlo se vedení FO přihlásit přípravku, tj. žáky od 6 -11 let, v sezóně 1997/98 do mistrovských soutěží. Tato soutěž se v Chuchelné hrála nepřetržitě sedm let, poslední ročník už s minižáky ze Strahovic. Porovnávat a hodnotit mládežnický fotbal v okrese Opava lze každoročně na našem hřišti vždy poslední červnovou sobotu již od roku 1993. Ve výboru FO vznikla myšlenka organizovat pravidelně turnaj mladších žáků. Z turnaje se během šestnácti let stal turnaj mezinárodní. X.ročníku se např. zúčastnily tři mužstva ze zahraničí, Krzanowice a Racibórz z Polska a dánský Vildbjerg.
Mezi nejobětavější trenéry, kteří se v posledním desetiletí minulého století zasloužili o dobré výsledky s mládeží byli Alois Janík, Josef Neuwald, Miloš Michalík, Rudolf Sněhota a Miroslav Bedrunka.
Nové století začalo změnou funkcionářů ve fotbalovém oddíle, kdy předsedou se stal Josef Mitrenga. Ten vydržel ve funkci předsedy FO dva roky, jedno volební období, v dalším byl do této funkce zvolen hráč I.mužstva Lubomír Rybenský. Nový předseda Spartaku i FO měl velkolepé plány, bohužel je nedovedl realizovat či dotáhnout do konečné podoby ani ve fotbale. Proto se nebylo čemu divit, že pro další volební období se hledal opět nový předseda FO. Nakonec se jím stal Valtr Neubert, který tuto funkci vykonával začátkem 90-tých let minulého století aje předsedou FO dodnes.
Po sportovní stránce jsme mohli být spokojeni s naši mládežnickou základnou a pyšnit se jejich výsledky prvních pět let nového století. Největšího mládežnického úspěchu v historii Spartaku dosáhli naši dorostenci v sezóně 2002/2003, kdy po postupu do OP vybojovali , poprvé v této kategorii, postup do krajské soutěže. I když dorost odehrál v KS jen jednu sezónu, můžeme tento postup hodnotit jako přínos pro chuchelnický fotbal. Povrvé také dorostenci TJ Spartak Chuchelná zvítězili, v roce 2004 ve Slezkém poháru, kdy ve finále na domácím hřišti porazili Slavii Opava 2:1.
Zahanbit se nenechali ani starší žáci, kteří po postupu do OP, v sezóně 2003/2004, následující ročník 2004/2005 okresního přeboru vyhráli. Bohužel nemohli poprvé postoupit do krajské soutěže, neboť náš klub nemohl z důvodu nízkého počtu hráčů přihlásit mladší žáky do mistrovské soutěže. Bohužel v tomto roce náš dorost sestoupil již podruhé, tentokráte až do okresní soutěže, kterou hraje dodnes.
Po těchto tučných létech s úspěchy chuchelnické mládežnické kopané přišlo vystřízlivění. Jako každá obec i Chuchelná se potýká s nedostatkem mládeže, Chuchelná hlavně se slabými ročníky 1994-1996. Touto skutečností jsme měli v soutěžním ročníku 2007/2008 přihlášenou jen přípravku a dorost, který se za dva roky z důvodu nedostatku hráčů, poprvé v historii, do mistrovských soutěží nepřihlásí.
Tímto výše uvedeným problémem proto stagnuje i mužská kopaná. „B” mužstvo, které jsme v minulém ročníku přihlásili do mistrovských soutěží, po roční pauze, měla problém s tréninkovou morálkou i s dohráním své soutěže. Výsledky „A” mužstva nám také posledních několik let radost nedělají. Hrajeme již 14 let I.B třídu, výsledky jsou jen průměrné. Jsme odkázáni na nákup hráčů z okolních vesnic. Jedinou možností je soustředit se na odchovance, kteří hráli a hrají vyšší dorostenecké soutěže v D.Benešově a Hlučíně (Nedvěd, Michalík, Šrámek). Dalším světlým momentem jsou naši současní dorostenci ročníků 1990-1993, kteří by se měli stát páteří „A” mužstva dalších let.. Není a nebude to v budoucnu jednoduché, neboť prioritou všech mladých je najít si zajímavou a hlavně dobrou práci, a to i v zahraničí. Musíme být rádi za každého, kdo projeví zájem o fotbal v Chuchelné, ať jako hráč, funkcionář či sponzor. Bude to boj o zachování „spartakovské” tradice. Doufáme že bude vítězný.