OPAVA, starší žáci 1+8, sk. A, 11.kolo, 05.06.2025
SC Pustá Polom – TJ Spartak Chuchelná 1:5 (0:1)
Branky našich:
14., 56.a 59.Alex Oleják
23. Jakub Halfar
51. Matěj Nevřela(pen)
Rozhodčí: domácí laik
40 diváků
Sestava:
Filip Hiltavský– Matěj Nevřela, Jakub Halfar, Šimon Přikryl– Michael Bartošík, Martin Stoček, Adam Hluchník, Denis Stoček – Alex Oleják
Náhradníci: Jakub Hudeček, Jakub Pekárek, Max Jirsák
Trenéři: Patrik Valenta, Svatopluk Karban
„Reportáž psaná po oprátce, sedmero loučení a Big „Boss“ Theory “
Zdravím naše fanynky a fandy nejen starších žáků!!
Většinou si dávám nějaký čas, abych si srovnal v hlavě minulý zápas kohokoliv z naší červeno-bílé fotbalové bandy a nejinak tomu je i dnes. Je pátek 06.06.2025 brzy ráno a já dávám dohromady svou poslední reportáž z této úspěšné sezóny Spartaku.
A zároveň poslední v životě, alespoň pro naše barvy. Pro moje barvy.
Dnešní soupeř našich úspěšných žáků je v tabulce poslední, bez zisku byť jediného bodu s průměrným skóre 1:10 na zápas. Doma jsme jim nasypali na podzim 17:1, u toho jsem bohužel nebyl a musela to teda být jízda. Stejně jako celá tato sezóna. Jsme dneska oslabení o hodně opor, Luky Halfar už úspěšně válí v MFK Kravaře (jen za toto jaro dal 19 branek v deseti zápasech, a to nehrál všechny) Prokopa vyřadilo zranění ze zápasu s Darkovicemi, Matyase Petzucha a Marka Fabiána zase viróza. Podzimní osa týmu. Ale trenéři Sváťa Karban a Patrik Valenta do týmu úspěšně zabudovali mladší talenty a je vidět, že jejich práce přinesla chutné ovoce. A to ještě bude dozrávat a já doufám, že ty kluky bude fotbal bavit i nadále a v budoucnu je uvidíme jako opory dorostů u nás či v sousedních Strahovicích a Bělé. A pak i mezi muži. Těším se, pokud tu ještě budu existovat.
Loučení č.1- Patrik Valenta: trenér po boku Sváti, opora Áčka, neskutečný dříč, talent od Boha už z doby, co jsem jej jako žáka trénoval, poctivý fotbalový myslitel-gentleman s levačkou, jaká ve Spartaku dlouho nebyla. Pačes. Kapitán s velkým „K“…..Všichni ti děkujeme chlape, já děkuji, že jsi byl u toho, když tito naši klučinové váleli v této sezóně a předal jsi jim to nejlepší z toho, co ti ten nahoře nadělil…Dobře ty!!! Zatlačím dnešní první slzu…
Zápasu předcházelo to, že v domácí sestavě SCPP se rozcvičoval brankář Mokrých Lazců, který nám v úterý překazil zisk toho jednoho jediného bodu, který by v konečném součtu chyběl k našemu prvenství v této soutěži. Když jsem se jej ptal, zda mu to není blbé nastoupit v úterý za Lazce a za dva dny za úplně jiný klub, řekl mi, že oni nemají brankáře. Co mi je ale po tom, je to věcí trenérů. A dneska zase zabránil domácím v tom, aby dostali minimálně desítku.
Naši v červeném (s Filipem Hiltavským v brance, Řeza si chce svůj poslední zápas užít v útoku) hráli v první půli do kopce za úmorného dusna a domácí pěkně přitlačili, hodně byl vidět Stoker, Adam a samozřejmě česko-slovenská strela na pravém křídle Miško Bartošík. Ale i domácí mají ještě dost sil odolávat našemu náporu a k tomu štěstí a brankáře z Mokrých Lazců jako bonus, že….Kuba Halfar se zastřeluje nejdříve hlavou na zadní tyči po rohu, pak z úhlu míjí pravý vinkl o centimetry. Pokud míč nemíří na Miška napravo či na Adama nalevo, tak to jde středem po krásné kombinační akci na jeden dotek, ale chybí nám zakončení.
Tak si vzal slovo náš stoper Meky Nevřela, čistě odebral míč bulatým domácím, ještě ho vyvezl za půlku, předal Stokerovi, ten se nechrtil, chytře nahrál Alexovi Olejákovi a ten ve 14. minutě načíná svůj dnešní hattrick….0:1!!!
Jeho mamka Martina, vedle které jsem měl tu čest dneska sedět, se tak poprvé hrdě zapýřila, ale bylo to tak až tři minuty po rozehrání, protože se s Ester Stočkovou a Aničkou Bartošíkovou věnovaly módě, vaření a drbům z naší rodné kotliny. Baví mne ta banda, že se ani nemůžu soustředit na své dnešní zápisky. Miško zase lítá jak motorová myš, nevím, jak to dělá, ale vrátí se pomoct obraně, modrým domácím na pravé straně překazí pokus o zakončení, míč si vezme a peláší padesátimetrovým sprintem s míčem u kopaček a ještě má sílu ke střele….hmmm, tohle chceme vidět. Následuje ICE BREAK, je fakt dusno a je třeba se občerstvit. Nejvíce sil asi nabral Martin „Stoker“ Stoček, blonďatý talent z Bělé, dnešní myslitel a společně s Řezou dávají domácí obraně pěknou sadu, a když se užuž radujeme, na brankové čáře domácí svatyně to kdosi jaksi odkopne.
Naštěstí máme nespočet rohů a z nich se konečně urodí: Šimon Přikryl to zahraje ideálně na zadní tyč, tam číhá Kuba Halfar a svůj poslední zápas za SŽ ozdobí hlavičkou, vedeme ve 23. minutě 0:2!!!Paráda!!
A právě v tuto chvíli se ke mně dostává ta nejdůležitější informace dne či dokonce týdne: Anička Bartošíková má novou fasádu!! Tož plný zvědavosti zvednu svůj postarší zadek, kouknu se na ni, vypadá pořád stejně úžasně, jak ji všichni známe a nic nového v její tváři nevidím: hezké oči i vlasy, příjemný úsměv, tož kurňa co je na ní nového? Záhy mi je vysvětleno, že má novou fasádu na baráku!!! A to dokonce žlutou!! Opravuji, dle mi sdělených zpráv, že je to slniečková!! Gratulujeme a jdeme zase na fotbal!!
Z jedné akce ve 27. trefují Miško i Alex tyče, Filda v brance včas vybíhá a kryje sólo domácích, pak máme štěstí, že i přes náš střed obrany se modří dostávají, ale míří vysoko nad. Těsně před poločasem se zase SCPP zachraňuje zoufalým odkopem z brankové čáry, ale skóre 0:2 už se nemění, pauza!!!
Děvčata z našeho „kotle“ mají hlad i žížu a jdou do velice nezásobené místní hospůdky, vracejí se zklamané s informací, že majitel sbalil prachy a zboží už nenakoupil. Aha, takže ty zelené uzeniny ještě nedozrály a párky v rohlíku dneska teda fakt nebudou….
Těsně po poločase se k nám přidává Daniel, prý Miškův to otec () a Mekyho Eliška s Pepou. Anička nám práskne, že sa jej tatko zaľúbil v našej rodnej dedině, no tož kurňa a co jako já?? Pokukuju po Ester, té to sice lichotí, ale nakonec nám hrdě hlásí, jaký je její muž Honza pan Úžasný, tož zas nic, musím se zase dál otravovat se seznamkou…
Začíná poslední partitura naší červenobílé fotbalové symfonie v podání orchestru Sváti a Pačesa. Stoker se ujímá velení ke zteči domácí branky, ale první střela je slabá a druhou po spolupráci s Mišákem mu kryje gólman Mokrých Lazců…teda pardon, Pusté Polomi, pro tentokrát….
V 43.minutě zase prchá Miško po své trati, ale jeho zakončení mu bravurně likviduje zase ten klučina, co nám v úterý lapil i pentli.
Nedáš-dostaneš platí i zde a domácí snižují o minutu později na 1:2…
Ale to naše, tentokrát hrající z kopce, jen nakopne: v akci je opět Miško, ale míč si ukopne v poslední možné chvíli, ve 47. minutě Meky Nevřela zakončil naši akci bombou do levé tyče, která asi vibruje doteď.
Brankář SCPP si opět vychutnává svým zákrokem Miška a když Šimon Přikryl špatně trefí míč a ze střely je jen taková šmudla, malá domů, tak se přes celé hřiště ozve z lavičky hromový hlas trenéra Sváti KARBANTÁČE s hláškou: Panebože, co to je za grcku!! Což tu naši ekipu pod domácí tribunou opravdu rozesměje na plný pecky. Na čem to dneska lidi jedete? Já chci taky!!
Pokud jsme hrdí tátové a dědové na naše fotbalové geny, tak co potom prožívají maminky těch kluků na place!!
Své hlášky přidává i Eliška Nevřelová, máma strahovické kantky, čili Mekyho, a když je Miško faulovaný ve vápně, podaří se nám sudího přemluvit či překřičet, že to je jasná penalta, k nelibosti domácích rodičů. K míči se postaví právě Matěj Meky a bombou k tyči se i on loučí s našimi staršími žáky brankou…1:3!! WOW!
A Pepa, Eliščin to miláček, bude muset splnit slib, že Matěje ještě dneska vezme večer na ryby, pokud dá gól. A my víme, že i přes dvě následné domácí střely do Filipem dobře postavených tyčí už nic nezmění na tom, že pojedeme domů s plným košíkem tří bodů.
Alex pak svou levačkou zatočí přímák na zadní tyčku, ale naši se nacházejí trochu jinde. Jeho chvíle ale teprve přicházejí: v 56. se kluci pěknou kombinací propracují k opětovné šanci a Alex si dělá další zářez na své střelecké pažbě, nekompromisně zakončí a Martina rozjíždí mexické vlny na naší lavičce….1:4!!! Ale je na to sama, tak se jen zaprsí a následně hned začervená…
Modří domácí už jsou totálně unavení a zlomení, naši kluci ale nadále tlačí na pilu a začíná finále tohoto fotbalového koncertu v podání mladých Spartakovců a brankáře SCPP či FK Mokrých Lazců, čert se v tom vyznej, ale Daniel Bartošík v tom má úplně jasno, a přidává další hlášku z lékárnické rodiny: brankář domácích je sdílený brankář!! A hned si to prý zaregistruje na Ochranném svazu autorském, sdílený brankář, tý vogo….tak na tohle nikdy nezapomenu!!
Je za námi skoro hodina hry, Filip svým dalekonosným výkopem posílá do sóla z půlky Alexe Olejáka, toho stíhá, či vlastně nestíhá, jediný bek domácích no a náš šikula dovršuje dnešní hattrick…1:5!! Hotovo, vymalováno!!
Teď, když už je o naší výhře rozhodnuto, začíná koncert malého Denise Stočka a vidět jej, jak svými kličkami zamotává hlavy zmateným domácím chlapům o dvě hlavy vyšším…jo, tak ten u nás taky dlouho asi nevydrží. V poslední pětiminutovce a následném nastavení máme snad deset rohových kopů, všichni modří jsou zoufale natlačení těsně před svou brankou, naši si z nich dělají dobrý den a jejich gólman čaruje. Šimon trefuje spojnici tyče a břevna nádhernou střelou, která mu opravdu sedla, Kuba Řeza si chce taky dát branku, ale není mu přáno, stejně jako Mekymu, jehož další dělovka mimo končí nejen tento zápas, ale i celou sezónu tohoto super mančaftu, který nás hodně bavil, který nám ukázal sílu týmu a krásu fotbalu, ve kterém ještě nejsou takové ty podlosti, faulování či filmování.
Loučení č.2 až č.6: Jakub Halfar, Matěj Nevřela, Martin Stoček, Adam Hluchník, Jakub Hudeček….Klucííí, moc moc vám všem děkujeme, byli jste opravdovými oporami starších žáků Spartaku Chuchelná ročníku 2024/2025, Kuba „Řeza“ v brance…Standing Ovation!!! Matěj – strahovická kantka, zeď, přes kterou prošel málokdo, Kuba Halfar-pravý bek s dynamitem v noze a snahou dát v každém zápase gól i hlavou, Martin Stoček – mozek naší hodně kombinační zálohy a nakonec Adam Hluchník, budoucí naděje Meteoru Strahovice….hodně mi připomínáte ten můj vítězný ročník 2004/2005….Budeme
vám držet všechny palce i v kategorii dorostenců, máte na to, až se tam rozkoukáte a zesílíte a povyrostete, abyste byli i nadále nadějemi do budoucna. Pevně tomu věřím, jen prosím vydržte ten důležitý přechod mezi skoro chlapy!!!
A loučení poslední, sedmé. Loučím se já, Dalibor „Dalis“ Obrusník. Dělal jsem to rád, pro Spartak i pro Vás a na plný koule. Vám všem díky moc, že jste věnovali svůj čas a četli to, co jsem za poslední dva roky pro Vás vyplodil na nových webovkách Spartaku, že jste v rukou měli i spartakovský bulletin, kde se mé příspěvky objevovaly a že jsem měl Vaši pozitivní zpětnou vazbu. To mne moc těšilo a hnalo mne na další zápasy od přípravek po muže. Moje rotweiss hercna ale bude bít furt. Končím svou celkem 61. reportáž, asi nejdelší (taky vznikala jen dneska přes 4 hodiny). Pokud jsem někdy v něčem pochybil či Vám omylem podal nepřesné informace, omlouvám se, úmysl to z mé strany určitě nebyl.
Ale budu ji končit stejně, jako ji končil Julius Fučík: LIDÉ, BDĚTE!!!
A přidám: A FANDĚTE!! Stojí to totiž za to!!!
Čest Dalis